Buenos días!
Jednou za čas Ondra se silnou partičkou kluků vyráží na lezeckou expedici (udělat prvovýstup ve stěně) někam daleko do světa. Mít tu možnost se zúčastnit takového zájezdu je pro mě skvělá příležitost! Podívat se do světa, tam lézt, cestovat a nasávat místní kulturu, je pro mě zážitek, který se nezapomíná. Poprvé jsem s nimi byla v Peru v roce 2013 a o rok později v Brazílii. Vždy to bylo skvělé a tak bylo opět na čase vymyslet další zájezd. Tentokrát ve složení já, Ondra, Matěj, Peťka a Chris. Byla jsem domluvená s Peťkou, že během té doby, co kluci budou vrtat novou cestu, my polezeme spolu něco v okolí.
Vyrážíme do Mexika! A letíme se společností KLM.
Původně jsme vybrali Kolumbii. Jenže chvilku po zakoupení letenek jsme zjistili, že NP Cocuy v horách, kde byl naplánovaný náš hlavní cíl, je zavřený. Ještě před rokem se tam normálně lezlo a tak nás nenapadlo, že by se tam najednou nemohlo lézt. Ale místní indiáni chtěli mít tuto oblast nedotčenou, takže ji zavřeli. Hned poté, co jsme se tuto informaci dozvěděli, jsme začali hledat jinou vhodnou destinaci, kde udělat prvovýstup v Kolumbii. Bohužel bez výsledku. Je tam několik sportovních oblastí, ale pořádná stěna žádná. Takže jsme zkusili vymyslet nějaký alternativní plán a přebookovat letenku. Nakonec kluci našli místo Basaseachi v Mexiku – kaňon s velikými stěnami po obou stranách. A za poplatek 200euro jsme změnili letenku do Los Angeles.
Přebalování batohů ve Vídni. Ready na dlouhou cestu :-)
První okamžiky v L.A.
Odletěli jsme 24. 1. z Vídně přes Amsterdam do L.A. Tam jsme sedli na autobus a jeli směrem na jih do mexického města Tijuana. Tam jsme si na 26 dní (25.000,-Kč) půjčili auto. Do něj jsme se vešli se všemi batohy ťip ťop. Ujeli jsme s ním za celý zájezd 4873Km a to jsme s ním projeli pouze část severního Mexika. Je to ohromná země. První část cesty (1500Km - Basaseachi) jsme jeli dva a půl dne. Všude píšou, že se nedoporučuje jezdit autem za tmy kvůli banditům, tak jsme strávili noc vždy v hostelu. Můžu přiznat, že první část zájezdu jsme byli opravdu dost vystrašení až možná i trochu paranoidní, aby nás někdo nepřepadl. Ale nakonec nemám ani jednu jedinou špatnou zkušenost s mexikánci. Bylo to možná i tím, že jsme se vždy před návštěvou nějakého místa informovali o bezpečnosti a řídili se radami místních.
Nekonečná cesta do Basaseachi
Náš půjčený bourák
1. zastávka Basaseachi – lezení vícedélek, sportovek a prvovýstup
Krásné a úžasně klidné místo plné lesů a ryolitových skal se jmenuje Basaseachi. Přes léto je dost turisticky navštěvované, ale přes zimu nikde nikdo.
Stěna Cascada a v ní naše cesta Macuci
Pohled do kaňonu
Ubytování jsme měli v kempu -Rancho Sant Lorenzo, kde jsme si nakonec zaplatili baráček s kuchyní, sprchou a krbem (1050Kč/noc).
První pohodové ráno v Mexiku
Ubytování v Basaseachi
Tato oblast je lezecky známá hlavně díky kaňonu. Tam se nachází stěna Cascada (300m vysoká stěna s 6 cestami, kde protéká i známý vysoký vodopád) a také věž El Gigante (800m). Původně byl v plánu prvovýstup na Cascade. Ale dozvěděli jsme se, že tam je to zakázané a tak kluci našli stěnu dál v kaňonu.
Cascada
První dva dny jsme se všichni rozlézali na sportovkách, které tam jsou skvělé. Jenže jsme měli průvodce jen na jeden malý sektor a na ostatní už ne, takže vůbec netušíme, jak těžké cesty jsme lezli.
Krásná cesta tak za 7c?
Zajímavé skalní útvary
Poté kluci zmizeli na několik dní do kaňonu a náš holčičí tým se vydal do vícedélek. Já ani Peťka nemáme moc zkušeností s lezením vícedélek, tak jsme si vybraly jako první cestu Macuchi 5.12+, která je celá vynýtovaná. I tak to bylo pro nás náročné a já mám z tohoto dne největší lezecký zážitek. Proč? – to najdete v příspěvku na mém FB profilu sportovce. Nakonec jsme ji přece jen vylezly. Jako další vícedélku jsme zvolily cestu ,, Rattle Snake´´ 7c, ale klíčová délka v hladkém koutu nás tak rozsekala, že jsme usoudily, že na to v kuse nemáme.
Jsme strašně hustý!:-)
Talisman do stěny
Ostatní dny jsme lezly sportovní cesty v okolí. Po několika dnech se vrátili kluci. Udělali novou cestu ,,First lucky strike´´ za 7c v 500m vysoké stěně. Večer jsme u ohýnku oslavili úspěch. Jinak jsme měli veliké štěstí na počasí, jelikož tu prý v tuto dobu bývá i sníh a zima. My tu vychytali sluníčko a přes den 15 stupňů.
Happy Matěj
Kluci na vrcholu
TOPO cesty THE FIRST LUCKY STRIKE
Klučičí tým s Fernandem - majitel kempu
2. zastávka Peñoles – bouldering
Další zastávkou byla poušť a bouldering. Po cestě do Peñoles jsme si půjčili bouldermatky od jednoho lezce. A vydali se do vyprahlé krajiny, kde se najednou mezi kaktusy a keři objeví kopec balvanů. Balvany mají zajímavé kulaté tvary a struktura skály je poměrně hrubá (ryolit), takže člověk musí trochu taktizovat s pokusy v boulderech.
Peťka v akci
Naše matrace na bouldery - matrace doslova!:-)
Krásný boulder, krásný balvan
:-D
Nikde jsme nesehnali normálního průvodce a v oblasti jsme po celou dobu byli sami, takže jsme lezli to, co se nám zalíbilo, aniž bychom věděli obtížnost. (Měli jsme nějakou databázi boulderů, ale podle té se moc orientovat nedalo) Zjistila jsem, že je to super neřešit čísla a lézt vše, co mi zrovna padlo do oka. V této jsme byli úplně sami, takže jsme si postavili stan na malém parkovišti u oblasti a tam kempovali.
Můj projekt, který zůstal projektem.:-(
Ondra zkouší nějakou těžkou linku
Bouldering se super výhledem
Výhled do pouště. Nikde nic.
3.cesta před Baja California
Pro návrat do Tijuany jsme se rozhodli jet jinou trasou, abychom poznali nový kraj Mexika. Vydali se tedy z Peñoles směrem k moři. V Los Mochis jsme se nalodili na trajekt a přes noc jsme se plavili přes Kalifornský záliv až do La Paz. Řekli jsme si, abychom se každý den přibližovali k Tijuaně, tak musíme denně urazit kolem 350Km. Takže jsme dost času seděli v autě a kochali se krásným pobřežím jak Kalifornského zálivu, tak i Tichého oceánu a zajímavou pouští, která se nachází mezi nimi ve vnitrozemí.
Pláž Loreto je kousek od letiště. Letadla tam přistávala těsně nad hlavami.
Trochu cvičení
Nejlepší hotel na světě!
La música :-) La quitarra!
Spali jsme na opuštěné pláži u městečka Loreto, kde jsme si udělali ohýnek a ráno si byli zaběhat a koupat se v moři. Další den jsme navštívili záliv Ojo de Liebre, kde žijí volně velryby. To byl moc pěkný zážitek. Velryby se nás nebály a párkrát dokonce připlavaly blíž k lodi a nechaly se od nás pohladit. Po tomto výletě jsme přejeli do další lezecké oblasti. Cestou jsme míjeli poušť s ohromnými kaktusy. Byl to jako kaktusový les, kde jich rostlo několik druhů a dosahovaly výšky až 10m.
Jedeme na velryby
Velryba se nechávala hladit :-)
Kaktus sem, kaktus tam
4. zastávka Cataviña – sportovní a tradiční lezení
Oblast Cataviña se nachází v rozlehlém kaktusovém poli, ve kterém jsou poházené veliké žulové balvany ve tvaru vajec. Strávili jsme zde pouze jeden den, ale věřím, že by se tu dalo pobýt i týdny. Opět jsme neměli průvodce, takže jsme vždy přišli k nějakému balvanu a ten se snažili vylézt po vlastním jištění až na vrchol. Nejčastěji se jednalo o spáry, což mě bavilo. Ale nejdou mi, takže jsem se v nich pěkně nadřela a hlavně sedřela. Ke konci dne jsme našli jeden balvan s snýtovaným rajbasem. Tomu jsme neodolali a potrénovali v něm naši techniku a balanc. Když jsme odcházeli ze skal, tak mi najednou bylo líto, že náš zájezd pomalu končí a musíme se vrátit domů do zimy. Klidně bych si to zde ještě prodloužila.
Kaktusový les v Cataviña
Bloudíme mezi balvany a kaktusy
Krásná technická cesta
¨
Spáry v Cataviña
5. cesta domů
Po příjezdu do Tijuany jsme večer navštívili centrum města, do kterého bychom se na začátku zájezdu v žádném případě nevydali a už vůbec ne v noci. Dost jsme se za ten měsíc otrkali. V jednom baru jsme si poslechli hudbu a zaujalo nás, jak i staří lidé (ve věku mých prarodičů – 70let) umí krásně a živě tančit. Další den jsme umyli auto a bez problémů vrátili. Poté sedli na autobus a vyrazili směr L.A. Po cestě jsem přemítala, jak moc mi budou chybět avokáda, pohoda v Basaseachi, každodenní dávka sluníčka a dobrodružství. Také jsem nezmínila, že Mexiko je levná země. Ceny se tu pohybují podobně jako v Čechách (měna: Mexické peso 1Kč=1,1P). Poslední den jsme strávili návštěvou L.A. Byla jsem překvapená, kolik je tu bezdomovců a lidí na drogách. Cítila jsem se tu mnohem víc v nebezpečí než na všech místech v Mexiku. Cesta domů proběhla bez problémů.
Peťky gigant
Hromádka našich batůžků
L.A.
Chodník slávy v L.A.
Sranda v Holywoodu
Pohled na město
Děkuji Ondrovi a kamarádům za krásný měsíc! A také sponzorům Rock Pointu a Climbing Technology za podporu, kterou mi poskytují! A i Vám, kteří jsme přelouskali tento článek! :-)
Mějte se všichni krásně! Adios amigos!
Editka
Žádné komentáře:
Okomentovat