Jak se říká bez práce, nejsou
koláče. Pro nás je práce spíš zábava, tak jako vše co děláme. Toto léto jsme se
rozhodli se zabavit lezením v Rakousku a v jižní Francii.
Prvotní
plán byl zůstat jen v alpských zemích, ale počasí nás poslalo jinam. Naší
cestu jsme začali ve známé tyrolské oblasti Zillertal. Žulové údolí nás
přivítalo 30 stupňovým vedrem a předpověď se na další dny moc neměnila, krom
bouřek co měli přijít. Po dni rozlezení jsme si vylezli několika délkovou cestu
Expo za 8+.
Slunce nás ve stěně pěkně
vysušilo, tak jsme se rozhodli pro změnu oblasti. Další oblastí byla oblast
nacházející se kousek od Imstu.
Nasseraith je malá obec nad kterou je několik
sektorů. Jedním z nich je vápencová jeskyně, která nabízí převážné těžké
lezení bohužel často po upravovaných chytech. Navštívili jsme také stěnu v Imstu. Na této stěně trénují jedni z nejlepších závodních lezců světa.
Po pár dnech jsme oblast vyměnili
za Oetztal, další z žulových oblastí Rakouska. Oblast nás také moc
nenadchla a tak jsme se během probíhajících dešťů rozhodli pro jistou volbu,
pro jižní Francii. Za 10 hodin jízdy přejíždíme do údolí Tarnu. Jsou to
zajímavé pocity. V této oblasti jsem byl naposledy před více než 10 lety.
Nic se tu nezměnilo, jen místo nýtů tu mají lepené borháky, v novém průvodci
poshazovali téměř vše co se dá. Z 8 áček jsou teď 7 céčka a tak podobně J
První týden jsme měli celkem dobré klima, tak se nám podařilo i něco vylézt.
Pak přišla teplá fronta, která se nás nechtěla pustit do konce zájezdu. Po
deseti dnech lezení v Tarnu volíme přesun směr na východ.
Verdon je prostě velkolepý. Byla to moje první návštěva Verdonu a pevně doufám, že né poslední.
První den lezeme v nové sportovní oblasti Hulk, která se nachází nahoře při vstupu do kaňonu.
Další den jsem si vybral jedno více délkové 8b, které jsem zapytlil,
tak snad příště. Další den jsme si pro spravení chutě vylezli krásnou vícedélkovou
cestu za 7a+. Verdon nabízí obrovské množství cest všech obtíží od jednodélkových
po 300 m stěny. Vřele doporučujeme. Čas dovolené se nám pomalu krátil, tak jsme
se opět vydali na cestu.
Pro zpestření jsme se zastavili na pobřeží
Středozemního moře u města Frejus, kde jsme pobyli dva dny a pořádně prosolili
naše unavená těla. V dalších dvou dnech jsme se přesunuli z teplého jihu
do chladnější střední Evropy. Jako poslední zastávkou byla námi dost známá
Frankenjura.
Plán byl zůstat zde celý týden, ale těla byla už tak unavená, že
jsme se rozhodli po třech dnech lezení v Juře odjet domů, domů za pískem,
za bouldrama. Vždy něco končí a něco jiného zase začíná….
| Seznam vylezených cest : Ondra a Editka | |||||||
Žádné komentáře:
Okomentovat